Odpadní voda

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)

 

Legislativní požadavky na čištění odpadních vod v ČR

Pro státy v EU je závazná Směrnice Rady Evropského hospodářského společenství z 21. 5. 1991 „o čištění městských odpadních vod“  (91/271/EEC). V ČR je základním právním předpisem ve vodním hospodářství zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), který nabyl účinnosti 1. 1. 2002 a který je se směrnicemi EU harmonizován. Dle § 38 odstavce 5 vodního zákona spadá stanovení hodnot přípustného znečištění pro vypouštění odpadních vod do vodních toků do kompetence vlády ČR, která je stanovila v nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Pro orientaci v problému porovnejme v emisních standardech nároky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (dále jen NV 61) a Směrnice EU na jakost vypouštěných odpadních vod:

Tab. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod dle nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb.

Velikost zdroje (EO) BSK5
[mg.l-1]
CHSKCr
[mg.l-1]
NL
[mg.l-1]
N-NH4+
[mg.l-1]
Ncelk*
[mg.l-1]
Pcelk*
[mg.l-1]
p m p m p m p m p m p m

500–2000

30

60

125

180

35

70

2001–10 000

25

50

120

170

30

60

15

30

10 001–100 000

20

40

90

130

25

50

15

20

2

6

Nad 100 000

15

30

75

125

20

40

10

20

1

3

Jednotka EO representuje jednoho ekvivalentního obyvatele.
* Hodnoty „p“ jsou přípustné koncentrace a mohou být překročeny v povolené míře, kterou udává příloha č. 5 NV 61 (cca v 10% hodnocení). Hodnoty „p*“ pro Ncelk* a Pcelk* jsou roční průměry. Hodnoty „m“ jsou nepřekročitelné maximální koncentrace.

 

Tab. Směrnice EU 91/271/EEC

Zdroj znečištění (EO) BSK5
[mg.l-1]
CHSKCr
[mg.l-1]
NL
[mg.l-1]
Ncelk*
[mg.l-1]
Pcelk*
[mg.l-1]

2000–10 000

25

125

60

10 001–100 000

25

125

35

15

2

Nad 100 000

25

125

35

10

1

* Pouze pro citlivé oblasti a hodnotí se roční průměr. Hodnoty ostatních ukazatelů mohou být překročeny v povolené míře. Míra překročení je stejná, jako u NV 61, které tabulku překročení převzalo ze směrnice EU. Nepřekročitelná maxima mohou dosahovat dvojnásobku uvedených hodnot.

Z uvedených tabulek je patrné, že požadavky na vypouštěné znečištění v odpadních vodách ve směrnici EU jsou mírnější nežli v ČR. Lze konstatovat, že nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb. paušálně zavedlo velmi přísné limity, a čistírny s větší kapacitou než 10 000 ekvivalentních obyvatel, které by vyhověly požadavkům Směrnice Rady č. 91/271/EEC (bez citlivých oblastí) budou muset být podle NV 61 rekonstruovány. Výhoda Směrnice EU 91/271/EEC spočívá v tom, že umožňuje vymezit svým členským státům priority v ochraně vod vyhlášením tzv. „citlivých oblastí“ a postupovat při jejich revizích každé čtyři roky i podle ekonomických možností. Částečně byly emisní standardy upraveny v novele NV č. 61/2003 Sb., která vstoupila v platnost s účinností od 1. října 2007 (novela nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb.).

Výhodu „postupovat dle ekonomických možností“ zrušilo NV 61, když podle dohod o přístupu ČR k EU zahrnulo celé území České republiky do „citlivých oblastí“. I když musí všechny čistírny větší než 10 000 EO splňovat NV 61 nejdéle do 31. 12. 2010, snížení vypouštěného znečištění v ukazatelích dusíku a fosforu ze sídel menších než 10 000 EO bez dalších opatření není reálné očekávat.

 

Odvádění a čištění splaškových vod

Centrální kanalizační síť byla v Praze založena na počátku minulého století jako jednotná, odvádějící splaškové a srážkové vody jedním kanalizačním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a srážkové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV). Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (dále ČOV), které slouží k čištění odpadních vod z území jednotlivých městských částí (celkem 26) a další dvě pro letiště Ruzyně. Na tyto ČOV jsou odpadní vody přiváděny převážně oddílnou kanalizací. Jednotnou nebo částečně jednotnou kanalizační síť mají pouze ČOV Běchovice, Čertouzy, Miškovice, Újezd nad Lesy a Kbely. Na pobočných čistírnách bylo v roce 2006 čištěno cca 6,2 % odpadních vod hl. m. Prahy.

V listopadu 2006 byl ukončen provoz ČOV Sedlec, jejíž povodí bylo přepojeno na ÚČOV. Dále byly dokončeny rekonstrukce ČOV Královice a ČOV Zbraslav, obě čistírny byly uvedeny do zkušebního provozu. Pokračovaly rekonstrukce ČOV Čertousy, Březiněves, Nebušice a Kolovraty. Pobočné ČOV jsou téměř všechny vybaveny systémy na odstraňování nutrientů (dusíku a fosforu) a plní emisní limity stanovené podle NV ČR č. 61/2003 Sb.

Rovněž na ÚČOV byly prováděny dílčí rekonstrukce (výměna dmychadel pro aktivační nádrže, rekonstrukce rozvoden a hlavních rozváděčů, instalace zásobních nádrží na síran hlinitý a železitý, generální oprava vyhnívacích nádrží č. 7 a 8).

Požadavky NV ČR č. 61/2003 Sb. není v současné době schopna plnit ÚČOV, a proto hl. m. Praha připravuje její rozsáhlou rekonstrukci a rozšíření, aby zabezpečila plnění přísných limitů na vypouštěné znečištění v ukazatelích celkového dusíku. Na základě této skutečnosti vydal podle § 38 odstavce 9 vodního zákona vodoprávní úřad dne 23. 6. 2005 rozhodnutí o prodloužení doby stávajícího povolení z 22. 11. 2000 do 31. 12. 2010.

Povolené hodnoty Odborem výstavby MHMP č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr dne 22. 11. 2000 pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z Ústřední čistírny odpadních vod Praha do toku Vltavy v říčním kilometru 43,3 v následujících hodnotách:

 

Tab. Povolená množství vypouštěných odpadních vod

  Q24 Qden Qmax Qrok

ÚČOV Praha

6,0 m3.s-1

7,0 m3.s-1

8,2 m3.s-1

189 216 000,0 m3.rok-1

Hodnota Qmax platí pouze po dobu jedné hodiny

 

Tab. Povolené hodnoty vybraných ukazatelů

  BSK5
[mg.l-1]
CHSKCr
[mg.l-1]
NL
[mg.l-1]
N-NH4+
[mg.l-1]
Pc
[mg.l-1]
Nanorg
[mg.l-1]
p m p m p m p m p m p m

ÚČOV Praha

20

40

80

140

25

70

12

18

1,8

4

22

32

Pro zimní období

18

32

27

40

m = maximálně přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých vzorků vypouštěných odpadních vod
p = přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod

 

Tab. Povolená a vypouštěná roční množství vypouštěných znečišťujících látek z ÚČOV Praha v tunách za rok 2006

ÚČOV Praha BSK5
[t.rok-1]
CHSKCr
[t.rok-1]
NL
[t.rok-1]
N-NH4+
[t.rok-1]
Pc
[t.rok-1]
Nanorg
[t.rok-1]

Povolené

2 838,2

13 245,1

3 784,3

1 892,2

238,8

3 784,3

Vypouštěné

606,0

4 510,0

887,0

488,0

71,0

1 872,0

Zdroj: PVK, a. s.

Vypouštěné znečištění z ÚČOV není jediným zdrojem znečištění recipientů. Jednotný kanalizační systém v době dešťových přívalů odděluje na odlehčovacích komorách část smíšené dešťové vody se splašky přímo do recipientů. Všechny odlehčovací komory na území hl. m. Prahy splňují podmínky stanovené vodoprávním úřadem, a proto přepadlé vody nejsou považovány za vody odpadní.

Významněji v roce 2006 zasáhla do chodu ÚČOV povodňová situace na konci března a v první polovině dubna, kdy v souladu se schváleným Povodňovým plánem v povodí ÚČOV byla část odpadních vod po dobu 8 dnů vypouštěna přímo do Vltavy. V celkové roční bilanci vypouštěného znečištění je podíl tohoto znečištění zanedbatelný.

 

Tab. Maxima a dosahované průměry na ÚČOV v období roku 2006

Ukazatel kvality
[mg.l-1]
Přítok ÚČOV Odtok ÚČOV Přítok ÚČOV Odtok ÚČOV Účinnost
max [mg.l-1] max [mg.l-1] průměr [mg.l-1] průměr [mg.l-1] průměr [%]

BSK5

340,0

12,7

237,0

5,1

97,9

CHSK

880,0

72,0

624,0

37,7

93,9

Nerozpuštěné látky

652,0

32,6

363,0

7,4

98,0

N-NH4

38,4

12,5

27,3

4,1

Nanorg

40,4

26,2

28,6

15,6

Nc

66,3

26,5

53,6

18,3

65,8

Pc

12,0

1,8

6,3

0,6

90,3

Zdroj: PVK, a. s.

 

V roce 2006 se obnovil trend mírného nárůstu zatížení ÚČOV proti předchozímu roku, cca o 8 %. Výjimkou je ukazatel celkového fosforu, který klesá patrně vlivem ukončení prodeje fosfátových pracích prostředků. Provozovateli se i nadále podařilo udržet odtokové koncentrace a účinnost čištění odpadních vod na velmi dobré úrovni, prakticky obdobné jako v roce 2005, především však za cenu vyšších provozních nákladů (dávkování chemikálií, povodňové čerpání) a náročného řízení provozu. Průměrné koncentrace zpoplatňovaných ukazatelů byly udrženy pod limitem zpoplatnění. V roce 2006 činil průměrný denní přítok odpadních vod na ÚČOV 327 760 m3.d-1, tj. 3,79 m3.sec-1. To v porovnání s ročními průměry předcházejících let znamená pozastavení doposud mírného, ale trvalého poklesu:

Tab. Průměrný průtok odpadních vod na ÚČOV v dlouhodobém horizontu

  Přítok na ÚČOV
m3.rok-1 m3.sec-1

1996

183 937 000

5,83

1997

170 190 100

5,40

1998

154 203 200

4,89

1999

150 482 750

4,77

2000

143 208 000

4,54

2001

147 590 750

4,68

2002

127 243 950

4,03

2003

128 069 600

4,06

2004

125 423 675

3,98

2005

119 639 100

3,79

2006

119 632 250

3,79

Průtoky jsou včetně dešťových událostí.
V roce 2002 jsou bilanční hodnoty ovlivněny vyřazením ÚČOV z provozu povodní od 13. 8. do poloviny září.

Zdroj: PVK, a. s.

 

Provoz kalového hospodářství ÚČOV, ve kterém je zpracováván kal produkovaný při čištění odpadních vod, byl částečně omezen. Před koncem roku 2006 byla zahájena akce zakrytí a dezodorizace manipulačních nádrží a po celý rok probíhala generální oprava jedné dvojice vyhnívacích nádrží. Nepříznivá provozní situace způsobená odstávkou vyhnívacích nádrží bude trvat i několik dalších let, neboť pro zabezpečení provozuschopného stavu je nezbytná jejich postupná rekonstrukce. Účinnost stabilizace kalu produkovaného při čištění odpadních vod tak byla a bude nižší než by odpovídalo plnému provozu všech 6 dvojic vyhnívacích nádrží.

V kalovém hospodářství ÚČOV bylo v roce 2006 zpracováno celkem 38 771 t sušiny produkovaného kalu, to odpovídá při průměrné sušině kalu 5,7 % objemové produkci téměř 1900 m3.den-1. K dalšímu zpracování bylo v roce 2006 předáno 72 154 t odvodněného kalu.

Přes sníženou kapacitu vyhnívacích nádrží byla produkce bioplynu nejvyšší v historii a blížila se hranici 50 000 Nm3.d-1. Energocentrum ÚČOV vyrobilo spálením bioplynu v kogeneračních jednotkách množství elektrické energie, které pokrylo cca 61,3 % celkové spotřeby ÚČOV. Částečný propad v plánované výrobě elektrické energie byl způsoben mimo jiné vážnými poruchami kogeneračních jednotek, které byly zapříčiněny zvýšeným obsahem organického křemíku v bioplynu. Za účelem snížení těchto havárií byla okamžitě zahájena příprava investice zařízení na úpravu bioplynu s plánovanou realizací v roce 2007.

Produkované znečištění, které přichází v odpadních vodách na ČOV je limitováno hodnotami danými kanalizačními řády zpracovanými pro jednotlivá povodí ČOV. Provozovatel – PVK, a. s. má zřízen útvar, který kontroluje producenty z hlediska dodržování těchto schválených kanalizačních řádů. Vybudování nových vypouštěcích míst pro fekální vozy na stokové síti a na ČOV nebo jejich rekonstrukce v stávajících profilech umožnila zvýšenou kontrolu kázně dovozců odpadních vod. Instalovaná technika umožní detekci překročení některých limitů stanovených v kanalizačních řádech a je možno snáze uplatnit případné sankce na dovozcích. Problémem je přetrvávající nekázeň producentů, kteří vypouštějí chemikálie do kanalizace, i přes riziko vysokých sankcí při překročení stanovených limitů. Extrémním případem byl přítok vysoké koncentrace tenzidů, které přitekly na ÚČOV 17. 10. 2006 a díky technologii provzdušňování způsobily na aktivačních nádržích až 4metrovou vrstvu pěny. Čistírna zachytila a odstranila cca 99 % tenzidu, přesto jeho zbytkové koncentrace vytvořily na hladině Vltavy vlečku pěny, která se obnovovala i za jezy. Tato událost byla nahlášena příslušným orgánům.

Nekázeň průmyslových producentů se odráží i na kvalitě produkovaných kalů. Vzhledem k tomu, že vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, stanovuje mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek pro aplikaci na zemědělskou půdu, uvádíme pro ilustraci i maxima zjištěná v roce 2006, ostatní údaje v níže uvedené tabulce jsou hodnoty ročních průměrů v jednotlivých letech.

 

Tab. Obsah vybraných těžkých kovů ve vyhnilém odvodněném kalu z ÚČOV v letech 1997–2006 v porovnání s rokem 1989 [v mg.kg-1 sušiny kalu]

Rok Chrom Olovo Měď Zinek Kadmium Nikl Kobalt Rtuť

1989

742

400

713

2 333

22,8

121,0

1997

73

192

338

1 395

5,3

58,4

5,2

2,7

1998

80

125

326

1 198

4,2

46,5

5,5

2,6

1999

150

93

266

1 144

4,0

42,0

8,9

3,9

2000

193

89

308

1 314

5,1

41,1

10,1

4,4

2001

227

81

298

1 612

3,8

46,5

9,3

3,8

2002

311

83

322

1 544

3,6

55,3

9,8

3,1

2003

271

119

359

2 424

6,7

67,2

8,7

4,0

2004

254

84

335

2 837

2,9

74,0

10,0

3,6

2005

92

124

332

1 179

2,8

51,0

9,8

3,0

2006

107

115

308

1 642

2,9

45,0

9,5

3,4

Max 2006

300

350

350

4 300

4,7

68,0

13,0

8,3

Limit dle ČSN

1 000

500

1 200

3 000

13,0

200,0

10,0

Vyhláška 382/2001

200

200

500

2 500

5,0

100,0

4,0

Poznámka: Pro informaci jsou uvedeny limitní hodnoty vybraných kovů pro použití kalů:
a) na výrobu průmyslových kompostů dle ČSN 46 5735, účinnost od 1. 6. 1991,
b) do zemědělské půdy dle vyhl. č. 382/2001 Sb., účinnost od 1. 1. 2002 – udávány jsou mezní koncentrace.

Zdroj: PVK, a. s.

 

Z uvedených hodnot je patrné, že problematické by bylo použití kalů v zemědělství z hlediska dosažené maximální koncentrace chromu, olova, zinku a rtuti a že přímá aplikace na zemědělskou půdu není v současnosti možná.

Průběh roku prokázal, že možnosti ÚČOV se blíží své limitní hranici a je nutno neprodleně zahájit investice, které v dlouhodobém horizontu vyřeší stávající problémy.

9. března 2009
9. března 2009