Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

zde

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2003

celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, praha, 1984–2003

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2003

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Počet zdrojů

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v r. 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha.

Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních třech letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). Na začátku léta 2003 byla zahájena stavba horkovodního přivaděče pro oblast Invalidovna, který nahradí zastaralý parní systém, jehož zdrojem tepla byla parní výtopna Invalidovna spalující zemní plyn. Impulsem k rozhodnutí realizovat tuto stavbu byly předloňské povodně, kdy byl nejen přerušen rozvod zemního plynu, ale i značně poškozena vlastní parní výtopna Invalidovna a podzemní parovodní rozvody.

Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OŽP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl kotelen v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny, čistírny apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

Tab. - Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1994–2003

Kategorie	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	Category
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem	251	254	249	237	231	221	201	177	237	219	REZZO 1 – extremely large and large sources, total
REZZO 2 – střední zdroje celkem	2 869	2 718	2 753	2 880	2 868	2 923	3 006	3 027	2 866	2 974	REZZO 2 – mid-sized sources, total
tuhá paliva	1 127	839	695	500	384	280	202	176	131	117	Solid fuels
kapalná paliva	180	148	155	127	109	86	81	76	59	50	Liquid fuels
plynná paliva	1 107	1 172	1 537	1 769	1 931	2 110	2 259	2 291	2 310	2 321	Gaseous fuels
ostatní vč. technologií	455	559	366	484	444	447	464	484	366	486	Others incl. technol. sources

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

zde

Emise

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_x), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise C_xH_y) a amoniak (NH₃) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH₃ a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v r. 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla a tím na množství spáleného paliva a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami v topných obdobích v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2003 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO₂ a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín a Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s.

Tab. - Emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze v letech 1975–2003 [t.rok^-1]

Rok Year	Kategorie zdrojů / Category
	Velké zdroje Large sources			Střední a malé zdroje Mid-sized and small sources			Stacionární zdroje celkem Stationary sources total
	tuhé látky particulate matter	SO₂	NO_x	tuhé látky particulate matter	SO₂	NO_x	tuhé látky particulate matter	SO₂	NO_x
1975	17 920	44 600	11 900	13 500	15 500	3 900	31 420	60 100	15 800
1980	19 152	48 402	15 950	9 481	12 304	1 473	28 633	60 706	17 423
1985	15 009	51 207	16 043	10 123	14 900	3 252	25 132	66 107	19 295
1990	5 862	24 361	8 855	15 149	21 006	7 318	21 011	45 367	16 173
1991	5 571	21 424	9 367	15 038	17 690	2 935	20 609	39 114	12 302
1992	3 776	21 484	9 586	14 690	20 128	3 557	18 466	41 612	13 143
1993	4 086	21 179	7 331	9 229	11 809	2 241	13 314	32 988	9 572
1994	1 870	18 344	5 536	9 422	11 978	2 269	11 292	30 322	7 805
1995	1 723	17 061	5 342	5 571	7 661	2 194	7 294	24 722	7 536
1996	2 402	10 488	3 582	3 830	5 020	1 693	6 233	15 508	5 275
1997	1 165	7 295	3 196	2 513	3 266	1 576	3 678	10 561	4 771
1998	236	3 613	2 312	1 462	2 057	1 406	1 699	5 670	3 718
1999	306	1 897	2 830	1 263	1 694	1 399	1 569	3 591	4 229
2000	182	1 291	2 601	1 242	1 626	1 419	1 424	2 916	4 019
2001	247	1 595	2 814	1 134	1 411	1 284	1 381	3 006	4 098
2002	128	1 223	2 397	536	584	849	663	1 807	3 247
2003	130	1 320	2 410	600	620	920	730	1 940	3 330

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. - Emise základních znečišťujících látek (celkově a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2003

Kategorie Category	Tuhé látky Particulate matter		SO₂		NO_x		CO		NH₃
Kategorie Category	t.rok^-1 t.year^-1	%	t.rok^-1 t.year^-1	%	t.rok^-1 t.year^-1	%	t.rok^-1 t.year^-1	%	t.rok^-1 t.year^-1	%
Velké zdroje Large sources	130,0	17,8	1 320,0	68,0	2 410,0	72,3	650,0	21,3	10,0	25,0
Střední zdroje Mid-sized sources	240,0	32,9	120,0	6,2	390,0	11,7	600,0	19,7	0,0	0,0
Malé zdroje Small sources	360,0	49,3	500,0	25,8	530,0	16,0	1 800,0	59,0	30,0	75,0
Celkem / Total	730,0	100,0	1 940,0	100,0	3 330,0	100,0	3 050,0	100,0	40,0	100,0

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. - Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2003

Oblast Region	Rozloha Area	Tuhé látky Particulate mater	SO₂	NO_x	CO
Oblast Region	[km²]	t.rok^-1.km^-2 t.year^-1.km^-2	t.rok^-1.km^-2 t.year^-1.km^-2	t.rok^-1.km^-2 t.year^-1.km^-2	t.rok^-1.km^-2 t.year^-1.km^-2
Praha / Prague	496	1,47	3,91	6,71	6,15
ČR / Czech Republic	78 864	0,62	2,80	2,02	3,38

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. - Nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), Praha, 2003

Zdroj Source	Výška komína Stack height	Tuhé látky Particulate matter	SO₂	NO_x
Zdroj Source	[m]	t.rok^-1 t.year^-1	t.rok^-1 t.year^-1	t.rok^-1 t.year^-1
PT, a. s. teplárna Malešice PHU Co., Co-Generation Plant Malešice	160; 95	9,6	1 036,1	632,7
ČMC, a. s. cementárna Radotín Cement Plant Radotín	67; 67; 58 + další others	45,7	21,0	766,9
Pražské služby, a. s. Spalovna Malešice Prague Services, Incineration Plant Malešice	177	1,1	28,1	42,8
PT, a. s. teplárna Holešovice PHU Co., Co-Generation Plant Holešovice	100; 70	1,2	0,2	32,1
BRUDRA, s. r. o. – teplárna Radotín Co-Generation Plant Radotín	50	10,3	70,1	40,4
BRUDRA, s. r. o. – závod Radotín Plant Radotín	102	4,2	85,9	27,3
TEDOM, s. r. o. – kogenerační teplárna areál Daewo – Avia Co-Generation Plant TEDOM, s. r. o. at the Daewo – Avia premises	18; 18 + další others	1,1	28,1	42,8
Mitas, a. s.	63 + další / others	1,9	0,0	58,6
PT, a. s. teplárna Michle PHU Co., Heating Plant Michle	140	3,2	0,2	41,6
PVK, a. s. – ÚČOV hl. m. Prahy v Bubenči PSW Co. – WWTP City of Prag in Bubeneč	20; 7	0,1	0,4	41,4
PT, a. s. teplárna Veleslavín PHU Co., Co-Generation Plant Veleslavín	77	0,5	0,2	40,3
PT, a. s. teplárna Juliska PHU Co., Co-Generation Plant Juliska	38	0,3	0,2	26,3
FN Motol Hospital Motol	80; 18	0,5	0,2	21,6
OMNICON – ÚVN Praha Central Military Hospital	60; 20	0,2	0,1	20,5

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP

zde

Spotřeba paliv

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis. m³) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě, napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská), 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Mírně se zvyšující spotřeba tuhých paliv v posledních třech letech je zapříčiněna vzrůstajícím objemem spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a zvýšenou spotřebou černého uhlí v Malešické teplárně.

Tab. - Spotřeba paliv [TJ]

Kategorie	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	Category
Spotřeba paliv celkem	52 190	42 730	37 277	37 864	34 589	37 590	36 808	36 318	Fuel consumption, total
REZZO 1 – velké zdroje	36 558	27 251	23 561	24 164	21 675	22 111	21 560	20 079	REZZO 1 – large sources
REZZO 2 – střední zdroje	10 156	9 308	7 733	7 906	6 693	8 300	8 250	8 219	REZZO 2 – mid-sized sources
TN EMĚ Praha	5 477	6 171	5 983	5 794	6 221	7 179	6 997	8 020	Heat pipeline Mělník - Praha
Tuhá paliva celkem	11 399	7 850	5 558	7 592	6 545	7 842	8 262	7 685	Solid fuels total
REZZO 1 – velké zdroje	8 894	6 343	4 708	7 030	6 188	7 511	7 960	7 350	REZZO 1 – large sources
REZZO 2 – střední zdroje	2 505	1 506	850	562	357	331	302	335	REZZO 2 – mid-sized sources
Kapalná paliva celkem	5 664	1 495	1 273	1 319	739	789	569	1 012	Liquid fuels total
REZZO 1 – velké zdroje	5 052	1 076	996	1 073	544	597	407	860	REZZO 1 – large sources
REZZO 2 – střední zdroje	612	419	277	246	195	192	162	151	REZZO 2 – mid-sized sources
Plynná paliva celkem	29 651	27 214	24 464	23 160	21 084	21 780	20 980	19 602	Gaseous fuels total
REZZO 1 – velké zdroje	22 612	19 831	17 858	16 062	14 943	14 003	13 193	11 869	REZZO 1 – large sources
REZZO 2 – střední zdroje	7 039	7 383	6 606	7 098	6 141	7 777	7 786	7 733	REZZO 2 – mid-sized sources