Trasa č.10 - Za památnými stromy pražskými tramvajemi

[ Charakter trasy, délka, zhodnocení I  Podrobný popis trasy I  Památné stromy na trase I Zajímavosti na trase I Fotogalerie I Zpět na úvodní stránku aplikace I Popis trasy v PDF formátu /A4 skládačka/ ]

---

zdeCharakter trasy, délka, zhodnocení:

Netradiční trasa sledující pražské památné stromy s maximálním využitím tramvají. Trasa umožňuje poznat co nejvíce památných stromů, a při tom pěšky ujít co možná nejméně. Díky tramvajovým linkám tak můžete poznat minimálně 16 památných stromů nebo jejich skupin.

Délka trasy:
Naprostou většinu této trasy absolvujete jízdou tramvají. Úseky prošlé pěšky si můžete určit sami. Delší pěší úseky jsou následující:

• Průchod Kamýkem k tramvaji měří asi 2,3 km.
• Od tramvaje k dubům v Mezivrší a zpět ujdete necelé 2 km.
• Ze zastávky Dvorce k památné hrušni a zpět je to něco málo přes 1 km.
• Procházka po památných stromech v centru Prahy měří v nejkratší verzi do 3,5 km.
• Od tramvaje z Heyrovksého náměstí k Libocké bráně ujdete necelých 500 metrů.
• Od zastávky Hradčanská k dubu v ul. Slavíčkově a zpět je to asi 800 metrů.
• Okruh Hvězdou, tedy od Libocké brány a zpět, je dlouhý asi 3,5 km.

 

Zhodnocení trasy:
Tato trasa se od ostatních zcela liší, protože maximálně využívá dopravních prostředků MHD, konkrétně tramvají. I přestože za celou dobu prochodíte jen pár kilometrů, můžete se podívat na více než 17 památných stromů a jejich skupin. Trasa byla takto navržena s ohledem na méně pohyblivé osoby, rodiny s dětskými kočárky atp.
Jediným terénním úsekem je částečně průchod Hvězdou a pěšinka spojující Kamýk se sídlištěm.

 

Pěší	Cyklo	Bezbariérovost (kočárky, senioři)	Počet stromů: skupiny/jedinci
Vhodné	Nevhodné	Možné	18 / 24

---

zdePodrobný popis trasy:

 

Začátek trasy:

První varianta začátku trasy:
Popis průběhu této trasy je vlastně popisem části vedení dvou tramvajových linek. Jako začátek můžete zvolit zastávku Poliklinika Modřany, kde jezdí tramvajové linky číslo 3 a 17. Trasu je pochopitelně možno absolvovat v opačném směru.

Druhá, delší, varianta začátku:
Pokud se budete chtít projít přírodou, lesoparkem Kamýk a spatřit další dva památné stromy, nabízí se začít tuto trasu od autobusové zastávky Lhotecký les, kam vás dovezou linky 182, 189, 197 a 198. Od zastávky je již vidět Kamýk, kde rostou dva památné stromy. Do lesa vstupte na jeho levém okraji, tedy za hlídaným parkovištěm, kde začíná lesní cesta, která postupně směřuje do porostu. Zanedlouho uvidíte po své pravé straně památný dub. Dále trasa vede stále po cestě, až dojdete k hájence s minizoo. Zároveň se setkáte s tabulemi naučné stezky Neleníme v zeleni. Pokračujte podél oplocení školy, které budete mít po levé ruce. Na jeho konci, po mírném klesání, bude před vámi památný dub V Hrobech. Za malou zacházku stojí i přírodní památka V Hrobech, která se nachází v těsném sousedství dubu směrem k obytným domům.
Další pokračování, tedy napojení na tramvajové linky, směřuje k zástavbě sídliště. Můžete jít od dubu dolů podél vodárenského objektu, vlevo po pěšince, která vás dovede k nádrži Borový. Odtud je již vidět sídliště, které zleva obejdete a za ním je ul. Generála Šišky a konečná tramvají Levského. Zde můžete nasednout na kteroukoliv tramvaj, která vás doveze do zastávky Poliklinika Modřany.
Celkem od zastávky autobusu Lhotecký les až tramvajové zastávce Levského ujdete přibližně dva kilometry.

 

Průběh trasy:

Přímo naproti zastávce, na rohu ulic Československého exilu a Generála Šišky, je za modrou ohradou památný dub.
Ze zastávky Poliklinika Modřany pokračujte libovolnou linkou do zastávky Pobřežní cesta, kde vystoupíte, podejdete Jižní spojku a pokračujete ulicí Jiskrovou. Projdete okolo Dominikánského dvora a začnete stoupat ulicí Mezivrší. Po asi 300 metrech uvidíte po levé straně prostranství, kde rostou památné duby.
Po návratu zpět můžete pokračovat v cestě tramvají do Podolí, do zastávky Dvorce, odkud zpět po ul. Modřanské dojdete do pitoreskní uličky Vysoká cesta, kde roste památná hrušeň.
Po popojetí o jednu stanici, tedy do zastávky Kublov, bude přímo před vámi sportovní areál Sokola, na jeho pozemku stojí památný dub. Pokud chcete dojít až pod mohutný strom, musíte projít kolem sokolovny do ulice Podolské, kde je brána do sportoviště, a tím i k památnému stromu.
Další jízda tramvají vás dopraví až do centra města, kde můžete poznat památné stromy popsané rovněž v trase číslo 2. Tuto cestu je vhodné začít přes Karlovo náměstí, kde roste pozoruhodný platan. Bohužel zajímavý tis u Františkánů si neprohlédnete, roste uprostřed nepřístupného kláštera. Určitě se však rádi projdete sousední Františkánskou zahradou, kudy projdete směrem k dalšímu památnému stromu. Jde o jinan v ul. Panské, který však není volně přístupný, roste na hřišti střední školy, dříve piaristickém klášteře. Naopak platan v Klimentské ulici a dub v Řásnovce si již prohlédnete.
Zpět na trasu výletu tramvají po pražských památných stromech nastoupíte ve stanici Dlouhá třída na linku číslo 8 nebo 26, které vás dovezou do zastávky Hradčanská. Již od stanice je vpravo za kolejemi vidět památný dub v ulici Slavíčkově. Dub stojí na pozemku soukromé vily v ulici Slavíčkově číslo 15/151, která patřila sochaři S. Suchardovi. V okolí je řada pozoruhodných vil ze začátku 20. století.
Další putování po památných stromech vám usnadní linka číslo 18, kterou dojedete až na její konečnou, na Petřiny. Zhruba 300 metrů od konečné je Libocká brána do PP Obory Hvězda, ke které dojdete ulicí U Hvězdy a vpravo Libockou.
Naproti bráně, mírně vlevo je informační tabule s vyznačenými památnými stromy. Oborou prochází i naučná stezka Oborou Hvězda. První tři památné stromy a jejich skupinu naleznete kousek za bránou, směrem k letohrádku Hvězda. Jedná se nejprve o skupinu pěti jírovců maďalů, dále o pěkný dub zimní a v jeho těsném sousedství se tyčí buk lesní. Další památný strom v oboře Hvězda stojí až u Břevnovské brány, jedná se o buk lesní, další buk lesní roste asi 300 metrů vlevo uprostřed porostu.
Poslední památný strom na vaší cestě na vás čeká na opačném konci obory, směrem k Ruzyni. Na správné místo pohodlně dojdete, pokud budete sledovat zeď ohraničující oboru. Postupně půjdete prohlubující se roklí, projdete okolo buku s bizardními chůdovitými kořeny, minete pramen Světličku až dojdete na konec údolí, zde podél potůčku Světluška vpravo k památnému buku lesnímu. Za pozornost stojí i pěkně upravené okolí nedalekého rybníku Ve Hvězdě.

 

Zakončení trasy:

Samozřejmě se můžete vrátit zpět k tramvajím, a to jak na Petřiny, případně na Vypich. Nedaleko od zakončení trasy můžete nastoupit v zastávce Ruzyňská na autobus číslo 108 a 225.

---

zdePamátné stromy na trase:

Číslo za označením stromu uvádí identifikační číslo OOP MHMP.

Dub letní v Kamýku, Quercus robur L. - 088	Strom je chráněn od roku 2008, je vysoký 36 metrů a má obvod kmene 333 cm. Zajímavý strom se srostlicemi dvou hlavních kmenů, které tak vytváří jakási okna nad sebou. Stáří stromu se odhaduje na 160 let.
Dub letní v Hrobech, Quercus robur  - 074	Strom je chráněn od roku 2006, je vysoký 22 metrů a má obvod kmene 355 cm. Strom roste na samém okraji lesa a naklání se nad cestu. Strom je označován jako hraniční. V době, kdy byl strom zasazen, v okolí nerostly žádné další stromy, roste zde přibližně 180 let. Les byl vysázen až po roce 1900.
Dub letní v Modřanech, Quercus robur  - 046	Strom je chráněn od roku 2001, je vysoký 21 metrů a má obvod kmene 337 cm. Strom je připomínkou dob, kdy okolí vypadalo zcela jinak, kdy Modřany byly vesnicí daleko za Prahou a lokalita se jmenovala Potočky. V současnosti strom roste na oploceném území, ale předpokládá se parková úprava celé okolní plochy, které by památný dub měl dominovat.
Skupina dubů letních v Mezivrší, Quercus robur – 087	Dva stromy jsou chráněny od roku 2008, jsou vysoké 17 a 25 metrů a mají obvod kmene 302 a 324 cm. Třetí strom, dub letní v Mezivrší, Quercus robur – 095, je vysoký 18 metrů, má průměr kmene 237 a jako památný byl rovněž vyhlášen v roce 2008. Osud nejen tří památných stromů v Mezivrší byl ještě v roce 2007 nejistý. V té době soukromý investor usiloval o výstavbu obytného komplexu, kvůli které by došlo k vykácení veškeré zeleně, tedy zřejmě i těchto dubů. Proti projektu a především proti kácení se postavili obyvatelé z okolí a byl podán návrh na vyhlášení stromů za památné, díky čemuž získali zvláštní ochranu.
Hrušeň obecná pod Vysokou cestou, Pyrus communis – 055	Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 14,5 metru a má obvod kmene 200 cm. Dobře ukryta je hrušeň v Braníku, ale vyhledat ji stojí za to, především pro zajímavé okolí, kde se střetává původní zástavba s moderní výstavbou. Samotná hrušeň ničím nevyniká. Zajímavé je, že o její ochranu požádali sami občané z okolí.
Dub letní v Podolí, Quercus robur – 101	Strom je chráněn od roku 2009, je vysoký 23 metrů a má obvod kmene 368 cm. Přestože jde o strom starý, roste zde již asi 160 let, k jeho vyhlášení za památný došlo až v roce 2009. Od roku 1892, kdy byla založena tělocvičná jednota Sokol Praha – Podolí, stojí nad sportovišti.
Platan javorolistý na Karlově náměstí, Platanus x acerifolia  – 015	Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 17 metrů a má obvod kmene u země 678 cm. Zřejmě nejoblíbenější, ale určitě nejznámější strom v Praze. Osud stromu úzce souvisí s vývojem okolí, tedy parkové úpravy Karlova náměstí, které se častokrát měnilo. Pod stromem je instalovaná informační tabule o stromu a okolí.
Tis červený v rajském dvoře u Františkánů, Taxus baccata – 003	Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 7,5 metrů a má obvod kmenů od 60 do 95 cm. Tis roste na místě původního hřbitova a jeho stáří je odhadováno na 400 let. Strom roste v rajském dvoře, tedy v nepřístupné části Františkánského kláštera. Strom je tvořen několika menšími kmeny a uvnitř něj je ukryta soška Panny Marie.
Jinan dvoulaločný na Novém Městě, Ginkgo biloba – 084	Strom je chráněn od roku 2007, je vysoký 25 metrů a má obvod kmene 246 cm. Ukryt ve vnitrobloku, na okraji školního hřiště roste pozoruhodní, ale i tak trochu tajemný jinan. Okolní budovy již od poloviny 18. století až dodnes slouží školním potřebám. Strom byl zasazen před asi 140 roky.
Platan javorolistý u sv. Klimenta, Platanus x acerifolia  – 054	Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 28 metrů a má obvod kmene 335 cm. Na poněkud nečekaném místě, tedy na dvorku činžovního domu, těsně u zdi a garáží, roste velice pěkný památný platan, to vše takřka v centru Prahy. Strom byl zasazen asi před 150 lety a v dobré kondici se dožil současnosti.
Dub letní v Řásnovce, Quercus robur  - 043	Strom je chráněn od roku 2001, je vysoký 23 metrů a má obvod kmene 299 cm. Tak trochu ukryt v rohu a sám roste mohutný dub v Řásnovce. Jedná se o jediný památný strom na území Starého Města. Přestože je strom zcela obklopen domy, je při svém věku asi 160 let ve velmi dobrém stavu.
Dub letní v ul. Slavíčkově, Quercus robur  - 105	Strom je chráněn od roku 2010, je vysoký 25 metrů a má obvod kmene 260 cm. Osud stromu je spjat s vilou, na jejímž pozemku již asi 150 let roste. Vilu vlastnil sochař Stanislav Sucharda. Ulice je pojmenována po malíři Antonínu Slavíčkovi.
Skupina jírovců maďalů, Aesculuc hippocastanum - 058	Stromy jsou chráněny od roku 2002, jsou vysoké 22 metrů a mají obvody kmenů od 202 do 297 cm. Pozoruhodná skupinka pěti jírovců (lidově kaštanů) roste v takřka magickém kruhu. Při pohledu z dálky stromy vytváří jakoby jednu korunu. Za pozornost stojí ošetření dutiny vyzděním.
Dub zimní, Quercus petraea - 059	Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 17,5 metrů a má obvod kmene 352 cm. Velice pěkný strom s vysoko nasazenou pravidelnou korunou z pokřivených větví.
Buky lesní, Fagus silvatica - 060	Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 33 metrů a má obvod kmene 373 cm. V těsném sousedství dubu 059 jistě nepřehlédnete stříbrný mohutný kmen buku starého asi 200 let. Možná si všimnete, že v korunně stromu jsou ukryty žárovky, strom totiž o Vánocích svítí.
Buky lesní ve Hvězdě, Fagus silvatica - 050	Stromy jsou chráněné od roku 2001, jsou vysoké 35 a 34 metrů a mají obvod kmene 507 a 373 cm. Jedná se o dva stromy. Buk u Břevnovské brány má zajímavý kořenový náběh. Druhý buk je ukrytý v porostu, jedná se o tzv. dvoják, dělí se ve výšce 2,5 metrů a rovněž má zajímavý kořenový náběh. Stáří obou stromů je asi 200 let.
Buk lesní u Ruzyňské brány, Fagus silvatica –> 061	Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 39 metrů a má obvod kmene 322 cm. Strom je ukryt v porostu, ale pro jeho výrazný kořenový náběh jej nepřehlédnete. Stáří stromu je odhadováno rovněž na 200 let. Jedná se o nejvyšší strom z původního bukového porostu.

---

zdeZajímavosti na trase:

Lesopark Kamýk

foto	Lesopark je tvořen smíšeným lesem, který byl původně součástí rozsáhlých lesů na jihu Prahy. V současnosti se jedná o přírodní oázu uprostřed sídlišť.

NS Neleníme v zeleni

foto	Neobvyklá naučná stezka prochází celým lesem. Na jejích zastávkách se však nic nenaučíte, tentokrát se totiž vyučuje tělocvik. Na jednotlivých zastávkách jsou umístěny nejrůznější tělocvičné prvky a návody, jak si na nich protáhnout tělo.

PP V Hrobech

foto	Přírodní památka vyhlášená v roce 1988 a chrání bývalou pastvinu, kde nyní naleznete řadu zajímavých rostlin a zástupců hmyzu.

Dominikánský dvůr

foto	V Branické ulici 44 je dochovaná stavba z období 1610 až 1750. Právě zde se v Braníku původně vařilo pivo. Původně měla stavba čtyři křídla, dodnes se dochovala tři a zvonice z roku 1761. Od roku 1964 je objekt památkově chráněn.

Karlovo náměstí

foto

Největší náměstí v Evropě, má rozlohu 3,85 hektarů. Svoji podobu získalo náměstí – park v letech 1884 až 1885 díky projektu Františka Thomayera, ovšem samotný základ Karlova náměstí sahá až ke Karlu IV, po jehož jménu je pojmenováno. Do rok u1848 se jmenovalo Dobytčí trh.V současnosti je zde nejvýznamnější tramvajový uzel v metropoli.

Františkánský klášter

foto

Řád františkánů (observantů) přišel poprvé do Prahy roku 1460, ale usídlili se jinde, na Poříčí, odkud byli vyhnáni. v roce 1483. Vrací se až v roce 1604 a od císaře Rudolfa II. dostávají zpustlý klášter u nedostavěného chrámu Panny Marie Sněžné. V únoru 1611 byl klášter přepaden a 14 řeholníků povražděno, ovšem již v říjnu přichází noví františkáni, kteří zde působí až do roku 1950, do nástupu komunistického režimu. Od roku 1990 je činnost kláštera postupně obnovována.

Františkánská zahrada

foto

Zahrada vznikla v roce 1348 při klášteře karmelitánů u kostela Panny Marie Sněžné a původně zasahovala až k dnešní Spálené ulici. Postupně ustupovala výstavbě Nového Města až k současné rozloze pouhých 0,6 hektarů. Od roku 1604 patří řádu františkánů. Dlouhou dobu sloužila zahrada pro pěstování ovoce, květin a bylin. K zpřístupnění veřejnosti došlo v 50. letech minulého století, v letech 1985 až 1987 prodělala zahrada rekonstrukci.

Piaristická kolej

foto

Piaristický řád (Řád zbožných škol) je celosvětově rozšířený katolický řeholní řád, zaměřený především na zřizování a správu škol, výuku a výchovu dětí a misijní činnost. V tomto duchu se nese i historie objektů mezi ulicí Panskou a Na příkopě. Piaristé v Praze vyučovali od roku 1724 v Celetné ulici, ale pro velký zájem museli záhy zakoupit větší budovy u Panské ulici. Šlo o domy poškozené při ostřelování Prahy Prusy, na jejich místě vznikla novostavba koleje a gymnázia. Dodnes zde sídlí střední škola.

Kostel sv. Klimenta

foto

První kostel zde stál již v druhé polovině 11. století a patří tak k nejstarším sakrálním památkám v Praze. Ve 12. století byla vztyčena nová stavba, která byla následně několikrát přestavována. Současnou podobu získal kostel v 19. století, kdy byl regotizován. V roce 1975 byly při opravách objeveny nástěnné malby ze začátku 15. století.

Klášter sv. Anežky České

foto

Klášter založila přemyslovská princezna Anežka, která byla sestrou Václava i.. K založení došlo zřejmě roku 1231 a jedná se o první gotickou stavbu na území Prahy. Klášter byl v roce 1782 zrušen a přeměněn na dílny, sklady a byty pro chudinu. Od roku 1963 byl areál rekonstruován pro potřeby Národní galerie. Jedná se o národní kulturní památku.

Sochař Stanislav Sucharda

foto	Český sochař, žák a později asistent Myslbeka, žijící v letech 1866 až 1916. K jeho nejznámějším dílům patří monumentální pomník Františka Palackého.

Přírodní památka Obora Hvězda

foto

Vlastní oboru založil roku 1534 císař Ferdinand I. a od svého vzniku sloužila zejména jako královská honitba. Přes území obory se několikrát převalila vojska, naposledy v 18. století, kdy zde prošli francouzské a pruské armády, které zde vykácely většinu stromů. Přírodní památka Obora Hvězda byla vyhlášena v roce 1988 na rozloze 84,15 ha. Je zde chráněn především přírodě blízká skladba dřevin, tvořící smíšený les, který poskytuje domov mnoha vzácným živočichům.

NS oborou Hvězda

foto	Na trase NS naleznete celkem 13 zastávek se zaměřením na historii a přírodu. Úvodní tabule je u Libocké brány, nedaleko bývalého domku oborníka. Časová náročnost na projití celé NS jsou asi dvě hodiny.

Letohrádek Hvězda

foto

Základní kámen letohrádku, který dal jméno celé oboře, byl položen 28. 6. 1555, stavba byla dokončena již následujícího roku. Současná podoba letohrádku je dílem úprav z druhé poloviny 17. století. Architektura letohrádku je ukázkou tzv. filosofické stavby, která má být prostoupena řádem, má zobrazovat např. matematické vztahy, uspořádání vesmíru atp.

Pramen Světlička (též Světluška)

foto

Pramen se ukrývá pod okrouhlou, neomítnutou věžičkou. Ve věži je vstupní šachta do vodovodní štoly, která je údajně dlouhá 293 metrů. Vodovodní štola vznikla jako doplněk tzv. Hradního vodovodu, k propojení s hradem však nikdy nedošlo. Právě v těchto místech, u nedaleké zdi vyvrcholila 8. listopadu 1620 bitva na Bílé Hoře. více v části Pražské studánky

Rybník Ve Hvězdě

foto	Původně bylo na území Hvězdy více rybníků. Současný rybník vznikl v 17. století, v roce 1999 se začalo uvažovat o jeho obnově, která započala v roce 2004 a po jednom roce byla dokončena. Součástí rybníku je mokřad, dřevěný chodník a lavičky.

---